Naše doba je dobou digitální – s digitálními technologiemi se setkáme doslova na každém kroku. Najdou se mezi námi jejich nadšení příznivci i zarytí odpůrci, ale jedno je jisté: neobejdeme se bez nich. A co technologie a finance?
Jak velký vliv na náš život technologie vlastně mají?
Odpověď na tuto otázku už nejspíš tušíte: velký.
Už jen málokdo nenosí v kapse mobilní telefon, nesleduje televizi a internet, nevyužívá počítač. Zůstat v obraze bez využití digitálních technologií je v dnešní době prakticky nemožné. Informace proudí rychlostí blesku a jsme zvyklí, že lze všechno vyřídit každým dnem rychleji a efektivněji.
Papírové peníze? A co je to?
Jakkoli může nadpis tohoto odstavce znít bláznivě, je možné, že se děti už za pár let budou jen divit, čím že jsme to v roce 2024 platili. Mince? Papírové bankovky? To musela být ale prehistorie!
Může nám to připadat úsměvné, ale je to tak – už dnes řada z nás hotovost vůbec nepoužívá. Platíme kartou, chytrým telefonem, hodinkami, chytrým prstenem… V jiných zemích, především v těch asijských, jdou ještě dál a platí se už jen naskenováním obličeje. Když chcete na ulici přispět žebrákovi, naskenujete jeho QR kód a peníze mu pošlete přímo na účet.
Doba se zkrátka mění a my musíme chtě nechtě držet krok.
Digitální peníze
Mohlo by se zdát, že digitální peníze vlastně už dávno využíváme – jak jinak bychom mohli platit právě třeba kartou nebo mobilem? Snad každý má u některé z bank osobní účet, který spravuje přes internet. Je tu však ještě jedna varianta peněz, takzvané digitální měny centrálních bank (CBDC). Jde o digitalizované měny s nuceným oběhem, které vydává a spravuje přímo centrální banka daného státu.
Cílem projektu CBDC je vyvinout systém, který by fungoval spolehlivě, rychle a dokázal odolávat rizikům, která s sebou využívání elektronické měny přináší. Tím se dostáváme k nevýhodám digitálních měn.
Zatímco hotové peníze jsou v zásadě anonymní, u peněz elektronických je jasně patrné, jakými cestami proudí. Toho nezřídka využívají banky a další společnosti, které logicky zajímá, kam lidé své peníze posílají, aby díky těmto údajům mohly zvýšit své zisky.
Dalším nebezpečím je hrozba výpadku systému v případě problémů nebo dokonce v případě kybernetického útoku. A v neposlední řadě nesmíme zapomínat ani na problémy, jež může přechod na digitální měnu způsobit občanům, kteří nejsou natolik zdatní, aby jej hladce zvládli. Společnosti potom hrozí prohloubení sociální i ekonomické nerovnosti.
Začali jsme sice především nevýhodami, ale kromě usnadnění a zrychlení procesů mají státy další důvody pro zavedení digitálních měn. Mezi ně patří mnohem jednodušší vypořádávání složitějších transakcí, zjednodušení dědických řízení a automatizace, ať už automatizace výběru daní nebo naopak výplat nejrůznějších dávek.
Jak se CBDC liší od kryptoměn?
Napadá vás možná logická otázka: jak se digitální měny liší od existujících kryptoměn, například od bitcoinu? Liší se už samotným původem. Zatímco bitcoin je decentralizovaná kryptoměna od neznámého tvůrce, digitální měna je oficiální měnou každé centrální banky.
CBDC je pod kontrolou národní banky, ale emisi bitcoinu řídí matematický algoritmus. Díky tomu je CBDC navázané přímo na národní měnu a má stabilní hodnotu – zato hodnota bitcoinu je závislá na poptávce a nabídce trhu.
Rozdíl leží také v zamýšleném způsobu využití. Bitcoin je mnohými vnímán především jako investiční nástroj, kdežto digitální měna má zastupovat běžnou měnu v každodenních transakcích.
Je v digitálních měnách budoucnost finančního světa?
Digitálními měnami se aktivněji zabývá zhruba sto třicet zemí světa. Tyto země tvoří osmadevadesát procent světového DPH. Více než třicet zemí pracuje na pilotní studii nebo ji už dokonce dokončilo. V Karibiku už několik centrálních bank vydalo své vlastní CBDC a v Číně od roku 2020 neustále pokračují v projektu „digitálního jüanu“.
V rámci Evropské unie se o digitální měně, konkrétně digitálním euru, uvažuje už od října roku 2021. Jako nejdřívější termín vydání této digitální měny se jeví listopad 2025. Je ovšem třeba říct, že digitální euro by mělo hotovost jen doplnit, nikoli plně nahradit. Půjde tedy o další možnost, jak platit.
V rámci celé eurozóny by tento způsob platby měl fungovat bezplatně, ať už pro transakce v obchodech nebo na úřadech, a to i offline. Samozřejmostí bude velký důraz na ochranu osobních údajů.
Kdo ví, možná už za pár let nebudeme nosit peněženky ani s tou trochou hotovosti, jako to děláme dnes, a veškeré transakce, které podnikneme, budou probíhat výhradně digitálně – ať už to bude pravidelná platba nájmu a energií, platba v obchodě nebo třeba půjčka online či klasická hypotéka.
Stejně jako všechny velké plány a změny, ani zavedení digitálních měn s sebou nepřináší pouze výhody nebo pouze nevýhody. Je to nástroj jako každý jiný, ještě navíc velmi mocný, a proto je důležité k němu přistupovat opatrně, ale bez zbytečných předsudků. Zatím totiž všechno nasvědčuje tomu, že budoucnost jednoduše tkví v digitalizaci.
Chceme-li jít s dobou, neměli bychom před novými technologiemi a nápady zavírat oči. Pokud se na dobu digitálních měn (pokud skutečně přijde), chcete připravit, není vůbec od věci si o tematice CBDC průběžně číst a zajímat se o ni. Koneckonců, koho by před několika desítkami let napadlo, že budeme platit chytrými hodinkami (nemluvě o tom, že vůbec budeme mít chytré hodinky)?