Banky, ale i nebankovní věřitelé se ze zcela pochopitelných důvodů snaží co nejvíce minimalizovat riziko, že klient nebude řádně splácet půjčku, kterou si u dané společnosti vzal. Z tohoto důvodu se provádí takzvaný skóring, tedy lustrace bonity každého žadatele o úvěr. Nezanedbatelnou a povinnou součástí tohoto procesu je ověření každého klienta v registrech dlužníků. Přibližme si společně, co to vlastně registry dlužníků jsou, a proč do nich věřitelé nahlížejí.
Co je to registr dlužníků?
Zjednodušeně řečeno je registr dlužníků takový seznam, v němž bankovní i nebankovní věřitelé sdílejí informace o tom, jak jejich klienti splácejí své závazky.
Každý, kdo si v České republice oficiální cestou půjčoval peníze nebo si bral hypoteční úvěr, byl, či stále je v tomto seznamu uvedený i s dalšími detaily o jeho osobě i daném dluhu. Proto věřitelé do těchto registrů nahlížejí během vyřizování žádosti o každou půjčku. Pokud dlužník dle informací z registru dlužníků splácel tak, jak měl, bude mu to v budoucnu při žádostech o další půjčku ku prospěchu.
Ovšem člověk, který měl problém splácet včas a pravidelně přesně dle dohodnutých podmínek, má v úvěrových registrech negativní zápis, a je tak pro věřitele rizikovým klientem. To znamená, že bude mít v budoucnu buď o něco méně výhodné podmínky půjčky, nebo mu věřitel žádost rovnou zamítne. Nevýhodou je však také absence úvěrové historie v dlužnických registrech. Poskytovatelé totiž morálku splácení takového člověka, který si ještě žádné peníze nepůjčil, mohou jen odhadovat.
Proč je kontrola úvěrové historie žadatele o půjčku nutností?
V České republice mají banky a jiní úvěroví věřitelé při ověřování bonity potenciálního klienta poměrně volnou ruku. Mohou si totiž individuálně nastavit různé parametry pomyslného bonitního síta, které určuje, kdo na půjčku dosáhne a kdo už je příliš rizikový.
Ověřovat úvěrovou historii v registrech pro dlužníky ale věřitelé musí. Před několika lety totiž vešel v platnost zákon, který jim tento způsob kontroly úvěruschopnosti u fyzických osob i firem přímo nařizuje. Bude-li vám proto někdo nabízet půjčení peněz takzvaně bez registru, mějte na paměti, že se jedná o pokoutnou půjčku mimo zákon.
Koneckonců díky nahlížení do těchto registrů dochází ke snížení rizika vzniku finančních komplikací nejen na straně poskytovatele, ale také přímo u člověka či subjektu, který úvěr čerpá. Kdyby se bankovní či nebankovní půjčka rozdávala lidem bez prověření registrů úvěrové historie, bez váhání by na ni opakovaně kývl nejeden finančně zcela negramotný člověk.
A právě pro tyto lidi je obzvláště důležité nastavit podmínky půjčky na míru. A to tak, aby ji byli schopni dlouhodobě splácet podle svých možností a nedostali se tak do dluhové pasti.
Jaké registry dlužníků jsou nejdůležitější?
Bankovní i nebankovní poskytovatelé finančních služeb si klienty, ať už jde o fyzické či právnické osoby, ověřují ve třech registrech.
Tím prvním je BRKI (Bankovní registr klientských informací), druhým je NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a třetí využívanou sadou registrů poskytuje SOLUS (Sdružení na ochranu leasingu a úvěru spotřebitelům). Poslední zmíněný registr dlužníků využívají kromě bankovních a nebankovních finančních institucí také mobilní operátoři nebo společnosti zabývající se energetikou.
Detaily týkající se vaší morálky splácení se v registrech dlužníků BRKI a NRKI uchovávají nejen po dobu čerpání a splácení dané pohledávky, ale také několik let po jejím úplném doplacení.
Například v případě splacení dluhu u mobilního operátora jde o rok. Finanční úvěry se samozřejmě v seznamu udrží o něco delší dobu. Banky do nich obvykle sdílejí také data o žádostech o půjčky, byť k jejich čerpání třeba vůbec nedošlo. Zapisují se i informace týkající se jak hypotečních úvěrů a leasingů, tak úvěrů ze stavebního spoření a spotřebitelských úvěrů.
A pozornosti BRKI a NRKI pochopitelně neuniknou ani majitelé kreditních karet. I tady se totiž jedná o půjčku, byť krátkodobou a obvykle v menších částkách.
Registr dlužníků je jen dílkem do mozaiky zvané bonita
Aby vám věřitel čerpání půjčky schválil, je potřeba dosáhnout určitého počtu bodů v rámci kompletního skóre bonity, tedy úvěruschopnosti. V té sice registr dlužníků tvoří důležitou část, ale celkové skóre se doplňuje ještě dalšími proměnnými a dalšími informacemi, které o své osobě musíte chtě nechtě doložit.
Žádoucím faktorem je například dlouhodobě stálé zaměstnání s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, a co nejnižší výdaje. Vyšší šance na schválení finančního úvěru s dobrými podmínkami mají také lidé s vysokoškolským vzděláním. Záleží ale taktéž na věku žadatele o úvěr. Například půjčka online bude mít nejvýhodnější podmínky pro žadatele v mladším produktivním věku.
Mnohé bankovní i nebankovní instituce dokonce preferují určitá zaměstnání, jako je lékař či právník. Po těch je totiž na pracovním trhu poptávka neustále. A tak i v případě ztráty jednoho zaměstnání si tito lidé mohou téměř okamžitě najít další místo a nemít tak problémy se splácením svého dluhu.
Podle statistik své pohledávky zodpovědněji splácejí ženy. Pokud jde ale o matky samoživitelky, jejich šance na získání půjčky jsou opět o něco nižší. Věřitelé totiž předpokládají, že děti tvoří pro dlužníka velký výdaj a že žena v případě finanční tísně nemá možnost požádat o pomoc se splácením půjčky druhého rodiče či manžela.